Vzpomínky z Terezína
Kategorie: Nezařazené

V autobuse jsme se hrozně těšili do Terezína a na památník jsme se nemohli dočkat. Konečně nastala ta chvíle a zastavili jsme. Všichni jásali. Před vstupem jsou hrobečky a na nich položené kamínky. Dále jsme pokračovali vchodem a viděli jsme, kde se zapisovali všichni uvěznění. Vstoupili jsme do jejich cel. Jsou tam obrovské palandy, na kterých nebyli matrace, ale jen sláma. Uvězněných tam bývalo kolem 50, měli jeden záchod a stůl se dvěma lavicemi. Pak jsme šli do židovských cel. Ty byly o hodně menší než ostatní a nebylo v nich vůbec nic. Nás tam bylo 26 a mačkali jsme se. Potom jsme pokračovali do samotek, kde jen u některých byla okna. Nově příchozí vězně vždy osprchovali ledovou vodou a zavřeli je do studených cel, kde zůstali 8 dní. Dále tam jsou místnosti, kde se pralo prádlo od blech, vší a štěnic. Jsou tam sice sprchy, ale věznění se směli mýt jen jedenkrát týdně a to jen 3 minuty, kdo to nestihl, musel odejít namydlený. Pak jsme prošli i podzemím pevnosti a i okolo hrozných popravišť a střelnic. Přestože to byl moc krásný výlet, nechal v nás hodně smutných vzpomínek a představ v jakých místech trpěli a přišli o život miliony lidí i náš nejznámější rodák Emil Kolben.

 Eliška a Dorča (5.A)